Již devátá pouť vede ze severu Čech - Jablonec nad Nisou k nejsevernějšímu koutu Dánska.
Napřed ale musím zajet k Baltskému moři, kde se vlévá do moře řeka Odra. Jeli jsme po cyklostezce Odra - Nisa. Dál jsem jel k nejsevernějšímu koutu Německa. Od Severního moře jsem jel již Dánskem. Znovu mířil k Baltskému moři a podél něj k nejsevernějšímu koutu Dánska. 1600 km.
Na dlouhou pouť mě vyprovodil kamarád Petr Pospíšil. Mněl pár dní čas. Ujeli jsme . asi 400 km až na začátek Německa. Návrát se vlakem domů.
Je 6.5.2024. Dopoledne se s Petrem vydáváme k pramenu řeky Nisy. Tentokrát jsme jeli autem, bez koloběžek. Je to kousek za městem, Jablonec n/N. Pak jsme se vrátili. Petr doma čekal na svůj první důchod. O půl dvanácté se rozdělujeme, já se s naloženou koloběžkou, vydávám na Jablonecké náměstí. Tady budu čekat až Petr za mnou dorazí. Věděl jsem, že o našem startu ví několik lidí. I když je pracovní den. Já chtěl být na místě startu včas, kdyby za námi někdo přišel. V deštivém počasí jsem seděl pod hospodským deštníkem sám. Petr se dostavil těsně před třináctou hodinou. V 13 hodin jsme mohli vyrazil. Až do Německa jedeme známou cestou. Část jsme ji jeli s Honzou Kosem, při pouti po všech krajských městech Česka 2023.
Jedeme místem kde se setkávají hranice tří států. Polska, Německa a Česka. Pak již zajíždíme do Německého města Zittau. Tady vidíme na náměstí, několik skupinek lidí. Každá tady prezentuje své myšlení. Nad vším bdí několik desítek policistů. Dělali, že nás nevidí. Přesto prošli kolem nás k vedle sedící a popíjející skupince omladiny, kontrolovali co pili. Pod dohledem strážců zákona jsme posvačili a vyrazili dál. Projížděli historickou části města, prohlížíme historické budovy a dřevěnice. Jedeme kolem historické železnice. Dál za město, kde si hledáme místo ke stavění stanu. Držíme se řeky Nisy. V její blízkosti bývají postavené budky a přístřešky kde se dá přespat. V jednom takovém jsme si první noc ustlali. Budka stojí pár metrů nad cyklostezkou a pár metrů pod bývalou železniční zastávkou. Před válkou tu asi bývalo rušno, ve svahu jsou vidět rozvaleniny budov. Okolí řeky také nese známky dřívějšího osídlení. Několik metrů za bývalou železniční stanicí je most na druhou stranu krásného údolí. Než usnu poslouchám zvuky okolí přírody a zvířat . Snažím se zjistit který zvuk k jakému zvířeti pasuje. To mne uspává lépe jak počítání oveček.